Československé dvanáctiválce třicátých let

Walter Royal 12V kontra Tatra T80

Výroba obou dvanáctiválcových osobních vozů byla zahájena v ČSR ve stejném roce 1931. Jen dvě automobilky v bývalém Československu dokázaly tehdy a vlastně až dodnes u nás vyrobit takové unikáty.

Kolik jich vyrobili?

Walter Royal 12V ‐ 3 osobní vozy

Jeden bílý čtyřdveřový kabriolet používaný rodinou Kumperů, druhý byl předváděcí firemní též používaný ministrem obrany ČSR Machnikem, o třetím chybí informace. Dále je zdokumentována výroba jednoho autobusu – podvozek Walter D‐Bus s motorem Walter Royal se zvětšeným objemem 7354 cm3 a jednoho požárního vozidla rovněž s motorem Walter Royal pro pražský hasičský sbor. Mimo to bylo vyrobeno několik motorů Walter Royal 12V do tzv. “Rychlých autobusů Walter“.

Tatra T80 – 25 osobních vozů

Dle obchodních knih závodu Tatra a osobních informací pana Karla Rosenkranse – Emeritního ředitele Muzea Tatra v Kopřivnici bylo vyrobeno celkem 25 vozů T80, z toho však zkompletováno 23 vozidel a zbytek použit na náhradní díly. Dle typů byly vyrobeny čtyř a šestimístné limuzíny čtyř a šestimístné kabriolety a jeden landaulet pro správu domu prezidenta ČSR. Tento vůz pro prezidenta T.G. Masaryka ‐ výrobní číslo podvozku 15588, číslo motoru 112024 byl dodán správě Pražského hradu 30. června 1935.

Přesto, že údajně z celkového počtu vozů T80 bylo vyrobeno 10 kabrioletů, v obchodních knihách firmy Tatra jsou evidovány jen 4 vozy a to pro:

• Dr. H. Schichta – Aussig (Tukové závody Ústí nad Labem), výrobní číslo podvozku 15568, dodáno 21. října 1931
• JUDr. E. Lederera (Praha), výrobní číslo 15567, dodáno 4. dubna 1932
• Česká Uhelná Společnost (Praha), výrobní číslo 15577, dodáno 15. července 1932
• Sira Vinschaw Petit (Bombay – Indie), výrobní číslo 15581, dodáno 24. června 1933

Jaký je osud těchto vozů?

Walter Royal 12V

Dle informací edice “Auto album archiv“ byly v roce 1947 naposledy viděny ve Zličíně na Radosti u soukromého majitele architekta Roškota. Byly údajně kompletní, pouze u jednoho chybělo zapalování Vertex. Oba vozy byly prodány v tomto roce za 80 a 40 tisíc Kčs a tím se pověstná nit přetrhla.

Tatra T80

V současné době jsou nebo byli uváděny v majetku existující vozy:

• pana Pavla Kasíka, výrobní číslo 15568
• pana Evžena Majoroše, výrobní číslo 15567
• pana Ericha Preisse, výrobní číslo 15577

A jak skončily tyto vzácné a výjimečné vozy? Jeden kompletní podvozek T80 je v depozitu Technického muzea Tatry Kopřivnice. Vůz T.G. Masaryka byl po pečlivé renovaci předveden na nádvoří Pražského hradu prezidentu Václavu Havlovi při jeho inauguraci. Dnes je vystaven v dopravní hale Národního technického muzea v Praze. A ostatní “jak jde život“. Část se zachovala u hasičů, ale pro vyšší spotřebu se přestavovali a měnily motory, takže i dnes se může leccos objevit a to i v cizině.

Kdo tyto vozy karosoval?

Walter Royal 12V

Walter Royal 12V byl ve všech třech případech karosován ve Vrchlabí karosářskou firmou Theodora Petery. Samotná karoserie pro čtyřdveřový kabriolet v roce 1931 byla firmou účtována kolem 50 000,‐ Kčs.

Tatra T80

Tatru 80 ostatně jako většinu vozů Tatra karosovala ve svých dílnách v Kopřivnici. Někdy si zákazníci však koupili pouze kompletní chassis s motorem a pak přicházely na řadu externí karosárny. Exkluzivní modely postavila karosárna Sodomka ve Vysokém Mýtě.

Jaká byla jejich pořizovací cena?

Walter Royal 12V

Josef Walter byl precizní strojař a jeho výrobky měli špičkovou kvalitu. Pokud šlo o cenu byl kategorický. Cena byla pevná, nepřijímal zástavy ani protiúčty. Chassis Walter Royalu v roce 1931 stálo 150 000,‐ Kčs. Konečná cena dle typu karoserie až 208 000,‐ Kčs.

Tatra T80

Přesná cena jednotlivých provedení vycházela z jednání se zákazníkem. Dobová cena dle archivních materiálů firmy Ringhoffer Tatra a.s. v Kopřivnici se dle typů pohybovala v rozmezí 190 – 200 000,‐ Kčs.

Kdo byl lepší?

Obě značky se progresivně ve své době zařadily mezi evropské, ale i mezi světové automobilky. Ve výkonu motoru i dosahovaných maximálních rychlostí byly oba vozy vyrovnané. Firma Josef Walter při stavbě svého dvanáctiválce dovedla využít svých zkušeností z letecké výroby. Do vozu též zakomponovala řešení tehdy běžně neužívané jako např. převodovku Maybach s pneumatickým ovládáním, brzdy Lockheed s podtlakovým posilovačem, elektromagnetické čerpadlo paliva a řadu jiných. Tatra použila svou progresivní konstrukci nosné roury, která podstatně zjednodušila konstrukci podvozku. Další specialitou bylo dvojí oplášťování převodovky za účelem jejího odhlučnění a samoregulovatená kardanová ruční brzda. Navíc firma dovedla své vozy nejen vyrobit, ale též umístit na trhu. Dokonce prezentovala svůj výrobek na Pražském hradě.

 

Technické údaje

 

Závěr

Oba vozy byly špičkové výrobky československého automobilového průmyslu třicátých let. Obstály v tehdejší konkurenci a byly projevem vysoké technické a odborné úrovně jejich tvůrců.

Erich Preiss, Krmelín, červenec 2011